Nad štíty hor
den zlátne jako klas
a jinak běží čas
tady v pastvinách
Tudy šlo k lidem
slovo Boží
a tady zní dosud
v ozvěnách
Je lepší svět
a sladší med
a jde jinak žít
než tady v ohradách
Ale mnoho je cest
podél propastí a ples
a zrada číhá v sladkých
nástrahách
No tak zase vstát
a na cestu se dát
zas musíme dál jít
ovce mý…
Musím je vést
a nedat znát strach
ani v roklinách
děsu a temnoty
A zlámat pár
zlodějských krků
těch prašivých vlků
co lezou přes ploty
A kdyby ďábel snad
vpadnul do mých zad
v čele krvelačných
mordýřů
Budu pevně stát
i kdybych v boji pad
takový je úděl
pastýřů
No tak zase vstát
a na cestu se dát
zas musíme dál jít
ovce mý…
Ovci ztracenou
dálkou znavenou
najdu a z trní
vysvobodím
Rány jí vyhojím
žízeň uhasím
a zpátky na cestu
doprovodím
Jak ženich s průvodem
a bílým závojem
je chundelatejch
ovcí houf
A každou znám
a oni znají můj hlas
ten poslechnou
a za ním jdou
No tak zase vstát
a na cestu se dát
zas musíme dál jít
ovce mý…